Vlády v Evropě by měly ekonomické důsledky války na Ukrajině řešit prostřednictvím fiskální politiky a umožnit tak v období vysoké inflace normalizaci měnové politiky. Uvedl to v pátek Mezinárodní měnový fond (MMF). TASR o tom informuje na základě zprávy agentury Reuters.
Ve svém výhledu vývoje evropské ekonomiky MMF uvedl, že pokračování války na Ukrajině povede ke zvýšení počtu uprchlíků do Evropy, dalšímu zhoršení problémů v dodavatelském řetězci, zvýšení inflačních tlaků a prohloubení ekonomických ztrát. Největším rizikem je podle fondu případné náhlé zastavení dodávek ruské ropy a plynu do Evropy. To by znamenalo výrazné ekonomické ztráty, zejména v zemích střední a východní Evropy. Kompletní zastavení dodávek ropy a plynu z Ruska by pro Evropskou unii podle MMF znamenalo v roce 2023 ztrátu zhruba 3 % HDP, přičemž důsledky pro jednotlivé země by se lišily podle toho, jak jsou závislé na dovozu energií z Ruska.
„K řešení nových (ekonomických) šoků se lépe hodí fiskální než měnová politika,“ uvedl MMF. Jak dodal, vzhledem k inflaci vysoko nad inflačním cílem by si měnová politika měla udržet svůj kurz směrem k normalizaci.
Spotřebitelské ceny v eurozóně se v březnu zvýšily meziročně o 7,4 %, což představuje nový rekord. Největší měrou je ovlivnily rostoucí ceny ropy a plynu. Evropská centrální banka (ECB), která má inflační cíl stanovený na 2 %, mezitím oznámila, že ve 3. kvartálu ukončí nákup dluhopisů.
